SERIÁL JAK SE TVOŘÍ ČISTÝ KÓD
Řazeno od nejmladších po nejstarší
-
Seriál: Jak se tvoří čistý kód aneb jak se vyvarovat paskvilům – 8. kapitola: Proč je princip Open Closed důležitý pro agilní techniky
V návaznosti na předešlé články si ukážeme na konkrétním příkladu vztah mezi principem Open Closed a agilními technikami, například SCRUM. Představme si tuto situaci: Analytik-programátor vytvořil a naprogramoval nějakou metodu objektu, pojmenujme tuto metodu objektu jako A. O něco později musí vyvinout druhou metodu někde jinde, pojmenujme ji jako B. Nechť při studiu nové metody…
-
Seriál: Jak se tvoří čistý kód aneb jak se vyvarovat paskvilům – 7. kapitola: Znáte zkratky DRY, ADP, OCP, ISP a PINI?
Při studiu problematiky tvorby tzv. „čistého kódu“ můžete narazit na tzv. principy. Jedná se vlastně o doporučení týkající se návrhu čistého kódu, která by se měla dodržovat. Pro lepší zapamatování a rychlejší komunikaci mezi vývojáři se tyto principy označují zkratkami. Mezi nejznámější (kromě notoricky známé zkratky SOLID) patří také v nadpisu zmíněné zkratky DRY, ADP, OCP,…
-
Seriál: Jak se tvoří čistý kód aneb jak se vyvarovat paskvilům – 6. kapitola: Ukázka vyčištění špinavého kódu
Na ukázkovém příkladu z předešlého článku si nyní ukážeme konkrétní praktické postupy řešení situací s nečistým kódem. Ukážeme si efektivní použití testů na čistotu kódu a také postup, jak se nečistého kódu zbavit.
-
Seriál: Jak se tvoří čistý kód aneb jak se vyvarovat paskvilům – 5. kapitola: Ještě záludnější příklad na zašpinění vrstvy
V předešlých článcích jsme si na jednoduchém příkladu vysvětlili jednu z nejčastějších chyb, kterou bychom mohli nazvat jako „zašpinění vnitřní vrstvy“. Podstatou této chyby je umístění evidované informace „příliš nízko“. Údaje o Čtenáři mají být ve Čtenáři (vyšší vrstva) a nikoliv v Osobě (nižší vrstva). Tento příklad má svou výhodu ve své jednoduchosti a průzračnosti (což je…
-
Seriál: Jak se tvoří čistý kód aneb jak se vyvarovat paskvilům – 4. kapitola: Řešení zapůjčování knih
V předešlém článku jsme předložili model se studenty, zaměstnanci, osobami, zaznělo zadání ve smyslu „evidujeme půjčování knih“ a otázka byla formulována takto: “Kam umístíme všechny požadované údaje o půjčování – zápůjčky, číslo průkazu, atd., v tomto modelu? Do studenta, do zaměstnance anebo do osoby, když i student i zaměstnanec si mohou půjčovat knihy?” V tomto…
-
Seriál: Jak se tvoří čistý kód aneb jak se vyvarovat paskvilům – 3. kapitola: Záporný bonus opětovné použitelnosti a zašpinění vnitřní vrstvy
V knize Analytické modelování pomocí UML v praxi (volně ke stažení zde) je uveden jeden názorný příklad vysvětlující určité záludnosti objektového paradigmatu, viz kaptiola 1.3.2, strana 12. Na tomto příkladu si uvedeme jeden z nepříjemných důsledků nedodržování čistoty kódu včetně zajímavé hádanky, která v knize není uvedena.
-
Seriál: Jak se tvoří čistý kód aneb jak se vyvarovat paskvilům – 2. kapitola: Anonymita klienta a zavedení vzoru Singleton s inicializací
V jedné z diskusí na našem serveru se objevil odkaz na zajímavý článek, ve kterém se autor snaží vysvětlit, proč je použití vzoru Singleton nepřípustné a proč jsou Singletony tzv. lháři (v originále „Singletons are Pathological Liars“). V tomto článku si blíže rozebereme tuto problematiku z pohledu tvorby čistého kódu.
-
Seriál: Jak se tvoří čistý kód aneb jak se vyvarovat paskvilům – 1. kapitola: Test na záporný bonus
Nedávno jsem zažil jednu klasickou programátorskou situaci. Potřeboval jsem ke své analytické práci naprogramovat drobnou utilitku v C#. Základní zadání bylo jednoduché: Vytvořit Addin do Wordu, který by umožňoval psát velmi efektivně analytické dokumenty za přímé podpory CASE nástroje Enterprise Architect metodou drag and drop. Věděl jsem přesně, co potřebuji, ale vzhledem k nedostatku času…