Když není čas ostřit sekery…

Obdržel jsem nedávno mail, z něhož cituji následující pasáž:

U nás ve firmě se topíme ve vývoji, tj. topíme se v problémech, které popisujete v některých svých článcích. Chtěl bych některé věci změnit a snažím se si udělat jako základ v problematice trošku jasno… Pak zvažuji nějaká školení, ale nejdříve chci něco nastudovat…

S tímto problémem jsem se setkal opravdu často. Praxe ukazuje, že ve firmě je třeba věnovat se postupům vývoje SW a pokud se tento „vývoj vývoje“ neřídí správným směrem (anebo se řídí sám), nastávají v SW firmě velké problémy.

Velice mi to připomíná situaci u dřevorubců, kteří nechtějí ztrácet čas ostřením seker. Protože velmi spěchají, tak se nechtějí takovou drobností, jakou je ostření seker, ani na chvíli zdržovat, a tak usilovně „buší“ do dřeva stále tupějšími nástroji … A světe div se, práce jde stále pomaleji a pomaleji.

Samozřejmě ostřením seker nelze strávit většinu času, ale je třeba určitý čas pro tuto režii „údržby nástrojů a nastavení procesů“ vymezit. Ve firmě je třeba nalézt co nejefektivnější rovnováhu mezi samotnou prací na vývoji a přípravou podmínek pro vývoj. Dřevorubec pochopitelně nemůže jen neustále ostřit sekeru, ale čas od času by k tomuto kroku měl přistoupit.

Naskýtá se otázka, jak se vlastně pozná, kdy tento okamžik nastal?

V tomto ohledu nemusíme mít obavy: Praxe ukazuje, že vývojáři podobně jako dřevorubci velmi zřetelně pocítí na vlastní kůži, že jejich nástroje (tj. postupy vývoje SW) jsou nevyhovující.

Navíc je ověřeno praxí, pokud se v SW firmě začínají kupit problémy spojené se špatnými postupy a vedení prohlásí, že „není čas ostřit sekery“, potom může firma najmout sebelepší experty na Javu, C#, Oracle, MS SQL, ASP, PHP aj, ale lepších výsledků prostě se s „tupou sekerou řízení vývoje“ prostě nedosáhne. Neustálý tlak podle hesla „včera bylo pozdě“ způsobuje, že vývoj probíhá stále více chaotičtěji a firma se potácí vývojovým tunelem (a anti-metodice Tunel viz kniha Analytické modelování IS pomocí UML v praxi).

Za svou dlouholetou praxi jsem měl možnost pracovat v projektech jak s tupými nástroji, tak i s nástroji dobře nabroušenými. Bohaté zkušenosti z obou oblastí jsou mimo jiné obsahem praktických školení nabízených na našem serveru, ať už pobytových, in-house anebo internetových a to i s mnoha příklady z praxe.

Mohu potvrdit, že při práci s dobrými nástroji pocítí vývojáři na rozdíl od práce s tupou sekerou překvapivě neskutečnou radost z práce…

Takže nezbývá než do nového roku popřát všem vývojářům kromě pevného zdraví i pohodovou v práci ve firmě, která nevyvíjí chaoticky a v níž je radost pracovat…

Konec článku


Uveřejněno

v

od

Značky: